Nebezpečné vakcíny

Nebezpečné vakcíny

Že je očkování bezpečné a nenese s sebou žádná rizika? Podle bouřlivých diskuzí o tom lze pochybovat. Stačí se ostatně začíst do příbalových letáků vakcín. Uvažujete-li o nepovinném očkování, je to na místě dvojnásob.

 

Co je to očkování?

Očkování (vakcinace, imunizace) je proces navození imunitní odpovědi vyvinuté vědci a lékaři. Hlavní součástí každé vakcíny je tzv. antigen, který způsobuje nemoc. Jeho zavedení do těla očkovaného jedince má podnítit imunitní systém, aby si vytvořil ochrannou imunitu bez vyvolání onemocnění nebo symptomů nemoci. Organismus je pak chráněn před škodlivými choroboplodnými zárodky – viry nebo bakteriemi.

Vakcína – chemický koktejl

Vakcína, to zdaleka není jen samotný antigen. Protože mnohé antigeny nejsou schopné samy vyvolat dostatečně účinnou imunitní odpověď, přidává se do vakcín tzv. adjuvans, např. ionty hliníku. Ten může v lidském organismu setrvat až 50 let.
Dále se do vakcín běžně přidávají antibiotika, stabilizátory, rozpouštědla a konzervační látky, např. thimerosal, který obsahuje rtuť. Výrobci vakcín v USA ho pod tlakem veřejnosti přestali v r. 2001 používat ve vakcínách pro svůj vlastní trh, zůstává ale ve vakcínách pro Afriku, Indii, Čínu a mnoho dalších zemí.
Další kontroverzní látkou je formaldehyd – karcinogen a látka toxická pro řadu tkání a orgánů lidského těla, která má navíc vliv i na změny v organizaci DNA a chromozomů.
Výrobci nemají povinnost působení přídatných látek ve vakcínách testovat.

Co jsou rotaviry?

Velmi odolné, rychle se šířící a extrémně nakažlivé viry způsobující průjmy a zvracení (infekční onemocnění rotavirová gastroenteritida). Do těla se dostanou většinou orálně. Nejohroženější skupinou jsou malé děti ve věku od 4 měsíců do 3 let a senioři. Průběh nákazy přitom může být bezpříznakový, lehký i velice závažný. V méně rozvinutých zemích je počet úmrtí odhadován na 440 000 ročně, v České republice byly v období 2002–2009 zaznamenány 3 případy úmrtí.

Příbalové letáky i veškeré informace o vakcínách a jejich registraci jsou v současné době přístupné pro každého na internetu a je na místě se s nimi před očkováním seznámit. Lékař má zároveň povinnost informovat zákonné zástupce dětí nebo každou dospělou osobu o možných nežádoucích účincích, aby mohl být udělen informovaný souhlas.

Nezapomeňte hlásit

Před uvedením na trh procházejí vakcíny třemi fázemi předlicenčních studií. Ačkoliv je účinnost a bezpečnost vakcín testována na osobách se zdravou imunitou, mnohé jsou paradoxně doporučovány zejména chronicky nemocným pacientům. Poté, co vakcína dostane povolení k používání v praxi, se sleduje její dlouhodobý efekt. U nás je možno nežádoucí účinky hlásit (osobně nebo prostřednictvím lékaře) SÚKL – Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Formulář na http://www.sukl.cz/hlaseni-pro-sukl. I když se lidé postupně učí tuto možnost využívat, hlášené nežádoucí účinky stále představují pouze špičku ledovce. K tomu přispívá i skutečnost, že se hlásí především komplikace zjištěné do dvou až tří dnů po očkování a už po třech týdnech se u zjištěných potíží pochybuje, zda souvisejí s vakcínou.

Základní fakta o očkování

Účinek vakcín je omezen na 2 roky
Během roku 2006 byly v EU zaregistrovány 2 živé perorálně aplikované rotavirové vakcíny, Rotarix (GSK) a RotaTeq (Merck).

 

Co jsou pneumokoky?

Streptococcus pneumoniae (pneumokok) je bakteriální patogen. Je známo 90 sérotypů. Způsobují respirační onemocnění, která mohou být neinvazivní (záněty horních cest dýchacích, záněty středouší, vedlejších nosních dutin, průdušek či plic) anebo závažná invazivní (zánět mozkových blan, sepse či těžké průběhy zápalu plic). Ty mohou způsobit až smrt (pravděpodobnost 14,3-50 %), trvalé poškození (13 %), např. sluchu, epilepsie či opoždění psychomotorického vývoje. V novorozeneckém období představují poměrně vzácnou příčinu onemocnění. Incidence v Evropě je 10-40 případů na 100 000 obyvatel / rok.

Nákaza se nejvíce vyskytuje u dětí do 2 let věku a dále u jedinců s primárními a sekundárními defekty imunity. V závažné formě se často projevuje také u seniorů starších 60 let.

Základní fakta o očkování
Očkování proti rotavirům je nepovinné, určené dětem od 6 týdnů do 6 měsíců věku.
Očkování proti pneumokokům je nepovinné, pro děti od 2 měsíců do 2 let (Synflorix), resp. 5 let (Prevenar 13) věku a dospělÉ, zejména starší 65 let (Pneumo 23).
Od roku 2009 jsou schváleny konjugované vakcíny Synflorix (GSK) a Prevenar 13 (Pfizer), polysacharidová vakcína Pneumo 23 (Sanofi Pasteur) schválena v roce 1995.
Synflorix chrání proti 10 typům pneumokoků, Prevenar 13 proti 13 typům pneumokoků, Pneumo 23 proti 23 typům pneumokoků.
Ostatních několik desítek kmenů pneumokoků neobsažených ve vakcíně se může stát následkem očkování agresivnějšími.

Pozor na…
Kombinovanou aplikaci povinné hexavakcíny a vakcíny proti rotavirům a pneumokokům ve věku 3, 4 a 5 měsíců a poté po prvních narozeninách. Kojenec dostane v citlivé fázi vývoje 24–30 antigenů, množství neurotoxického hliníku, které překračuje až 50× bezpečnou dávku, a směs nebezpečných přídatných látek, jako je formaldehyd, glutamát a hydroxid sodný.

To, co výrobci označují jako neobvyklý pláč, je ve skutečnosti projevem zánětu mozku (tzv. encefalitický pláč). Podle údajů výrobce se může objevit u více než jednoho z deseti očkovaných kojenců, což představuje již velmi vážné riziko. Ve spojení s horečkou nad 38˚C se mohou objevit febrilní křeče.

Změny chování, tzv. regres, který se v současné době často objevuje po očkování u kojenců a batolat v USA. Děti se po očkování přestanou usmívat, přestanou dělat to, co již uměly, objevují se poruchy rovnováhy, ochablost svalů nebo apatie.

Rozvoj chronických problémů (astmatu, ekzému, zažívacích problémů) v rámci narušení funkcí imunitního systému.

 

Co je chřipka?

Chřipka je virové respirační onemocnění, jehož původcem je chřipkový virus. Často bývá zaměňována s virózami způsobenými jinými typy virů. Přenáší se kapénkovou infekcí – mluvením, kašláním, kýcháním apod. a je vysoce nakažlivá. Projevuje se jako prudký zánět dýchacích cest s horečkou, třasavkou, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, se suchým, dráždivým kašlem a někdy i zvracením. Chřipkové viry se dělí na typy A, B, C s různými podtypy a kmeny. V sezoně dominují 1 nebo 2 chřipkové kmeny, ale předpovídat jejich výskyt je obtížné.

Kontroverze kolem protichřipkových vakcín

V únoru 2009 dodala firma Baxter materiál k přípravě protichřipkové pandemické vakcíny, který byl kontaminován smrtelným virem ptačí chřipky. Naštěstí došlo k testování pouze na fretkách.

Austrálie a Nový Zéland zakázaly v dubnu 2010 očkování dětí mladších 5 let vakcínou Fluvax poté, co se u nich po očkování vyskytlo abnormální množství případů febrilních křečí, vysokých horeček i ojedinělá úmrtí.

V červenci 2011 zastavila Evropská komise na návrh Evropské lékové agentury (EMA) aplikaci Pandemrixu u osob mladších 20 let pro podezření, že vyvolává nežádoucí účinky, zejména narkolepsii. Tato neurologická porucha způsobuje, že člověk náhle upadne do hlubokého spánku, který může trvat několik sekund, několik minut i několik hodin. Jedná se o neléčitelné a chronické onemocnění, kterým dnes trpí již jeden ze dvou tisíc Evropanů.

Základní fakta o očkování

V ČR je registrováno 9 inaktivovaných trivalentních očkovacích látek proti chřipce. Přeočkování je nutné provádět každý rok, očkuje se jednou, příp. dvěma dávkami. Trvalá imunita proti konkrétnímu chřipkovému kmenu se může vytvořit pouze tehdy, když se jedinec nakazí přirozenou cestou. Účinnost chřipkové vakcíny je sporná, neboť chrání pouze proti virovým kmenům, u kterých se očekává, že budou původci chřipky v dané sezoně. Předpovídat výskyt dominantních kmenů je velmi obtížné. Účinnost vakcíny se uvádí na úrovni 60 %.
Bylo zjištěno, že děti mladší 35 měsíců nevytvářejí po očkování proti H1N1 žádné protilátky, u dětí ve věku 3–9 let pak nevznikají protilátky
u 65 % očkovaných.

 

Co je to HPV?

HPV (human papillomavirus, lidský papilomavirus) je v současnosti nejčastější sexuálně přenosná infekce. Nakažení virem je běžné u 75–80 % žen do věku 50 let, přičemž 90 % žen se během 1–2 let s touto infekcí spontánně vyrovná, aniž by jakkoliv onemocněly. U žen může způsobit přednádorové stavy, rakovinu děložního čípku, zevních rodidel a pochvy, u mužů rakovinu penisu. U obou pohlaví může vést k rozvoji análního karcinomu nebo k případům rakoviny hlavy a krku, způsobuje také nezhoubné genitální bradavice a papilomatózu hrtanu. Celkový počet typů HPV je odhadem 120, z toho více než 20 lze nalézt v karcinomech děložního čípku u žen.
K přenosu dochází při sexuálním styku. Kondomy neposkytují úplnou ochranu.

V systému hlášení nežádoucích účinků vakcín USA (VAERS) bylo do září 2012 hlášeno 27 032 případů nežádoucích účinků po očkování HPV vakcínou
Gardasil (v Evropě pod názvem Silgard) a 123 úmrtí.

HPV nerovná se rakovina

Méně než 1 % infekce HPV u žen přejde do stadia rakoviny. Výskyt rakoviny děložního čípku je nejčastější mezi 35.–45. a mezi 60.–65. rokem života, s tendencí poklesu do nižších věkových skupin. U Silgardu klesá titr protilátek po 5 letech u 35 % žen, účinnost Cervarixu je dlouhodobější, a to minimálně 9,4 roku.

Na rozdíl od jiných druhů rakoviny není karcinom vyvolaný HPV závislý na historii onemocnění v rodině, tedy není dědičný. Imunologové uvádějí, že při potlačení některých kmenů HPV se mohou jiné kmeny stát agresivnějšími. Riziko jiných typů rakoviny v anogenitální oblasti je tak u očkovaných žen v průběhu následujících 10 let po očkování 3–12x vyšší.

Vývoj invazivního karcinomu děložního čípku je dlouhodobý proces, který obvykle trvá více než 10 let. I pro očkované platí nutnost pravidelného screeningu, který umožňuje v naprosté většině případů odhalit změny předcházející nádoru. Ty pak lze při včasném zachycení velice snadno (obvykle ambulantně) ošetřit.

Základní fakta o očkování

Vakcína proti lidským papilomavirům, ambiciózně označovaná za první vakcínu proti rakovině, chrání proti dvěma (Cervarix), resp. čtyřem (Silgard) typům HPV,
které jsou zodpovědné za 70–80 % prekanceróz a zhoubných nádorů děložního čípku.
Vakcíny mají preventivní, nikoliv léčebný efekt, proto se doporučuje aplikovat je před zahájením sexuálního života. Podle výrobce ale z očkování mohou mít prospěch i sexuálně aktivní ženy, které může vakcína ochránit před tím typem HPV, kterým případně ještě nejsou infikované.
V České republice jsou od roku 2007 registrovány vakcíny Cervarix (GSK) a Silgard (Merck). Jsou určeny dívkám a ženám od 9 let.

Při přípravě článku autorka čerpala mj. z knih Anny Strunecké Varovné signály očkování, Doba jedová a Doba jedová 2.

Sdílet na sociálních sítích:

Mohlo by Vás zajímat