Ve spárech lepku

Ve spárech lepku

Zdravotní problémy mnoha lidí zmizí hned poté, co přestanou jíst lepek. Čím to je a proč je ho okolo nás tolik?

Lepek

Je také známý pod pojmenováním gluten. Jde o směs dvou bílkovin: gliadinu a gluteninu, jež se nacházejí v semenech některých obilnin – např. pšenice, žita a ječmene. Lepek je bohužel v nynější kuchyni západní civilizace zásadní součástí potravy (naši předkové jedli vdolky jen v neděli, ve všední dny spíš kroupy, hrách apod.). Je obsažen nejen ve většině pečiva, ale používá se i jako emulgátor k želírování a nosič aromatických látek. Může se tedy vyskytovat i v uzeninách, kávovinách nebo třeba kečupu.

Některé nemoci spojené s přecitlivělostí na lepek

Deprese
Schizofrenie
Autismus
Roztroušená skleróza
Downův syndrom
Lupénka
Cukrovka
Dráždivý tračník
Šedý zákal
Rosacea
Rakovina
Nemoci pohybového aparátu
Některá systémová onem. vaziva
Alzheimerova choroba
Syndrom karpálního tunelu
Parkinsonova choroba
Epilepsie
Syndrom neklidných nohou ADHD

Co se děje v těle?

Má-li organismus potíž se správným trávením lepku, objeví se různé příznaky. Nejčastěji, ale rozhodně nikoli výhradně, jde o zažívací problémy. Lepek může být příčinou rozvoje mnoha civilizačních chorob. Jak je to možné?

Enzym ptyalin, který štěpí obilné škroby a nachází se ve slinách, je na produkty z levné (a tudíž rozšířené) vymílané mouky krátký. Nezvládne oddělit škrob od lepku a ten rozkládat na aminokyseliny. Nerozožený lepek se dostává až do střeva, jeho řetězce v něm zalepují střevní klky a zmenšují tak trávicí plochu.
To znamená dva problémy. Jednak zpomalení trávení, ale především zvyšování propustnosti střevní stěny. Mezi střevní stěnou a nahromaděným lepkem se totiž vytváří kyselé prostředí, přemnožují se mikroorganismy a poškozují střevní sliznici. Stěna střeva pak do krve propouští látky, které tam nepatří a které by se do ní jinak nedostaly. Především jde o nestrávené bílkoviny, lepek a mléčnou bílkovinu kasein. Ty mohou být startovním výstřelem pro rozvoj některé z tzv. civilizačních chorob.

Celiakie

Vyskytuje-li se lepek ve střevech ve větším množství, má negativní vliv na každého člověka. Jde o potenciální alergen. Někteří lidé jsou na lepek alergičtí, další trpí dokonce nesnášenlivostí lepku neboli celiakií. Často se stává, že osoby trpící těmito potížemi jsou dlouhá léta léčeny na úplně jiné nemoci. Léčba neexistuje, jediným řešením je bezlepková dieta. Celiakie je navíc geneticky podmíněná.

Lepek a autismus

Od 50. let minulého století vědci zkoumají podezření, že hlavní toxickou složkou lepku je gliadin. „Gliadin nedokážou ve svých střevech dostatečně rozštěpit např. autisté nebo schizofrenici,“ přibližuje profesorka Anna Strunecká, mj. autorka knižních bestsellerů Doba jedová. „Z gliadinu tak vzniká gliadomorfin – látka podobná opiátům. Krví se gliadomorfin dostává do mozku, kde se váže na receptory pro opiáty, čímž může vyvolávat změny v chování.“

Jak se otestovat?

Domácí test detekuje protilátky, které jsou při celiakii přítomné, z kapky krve z prstu. Za cenu okolo 330 Kč je ke koupi test Xeliac (na stránkách výrobce: www.testceliakie.cz), prodává se i Biocard Celiac Test za zhruba 450 Kč (www.prozdravi.cz, www.lekarna.cz).

Odběr krve v ordinaci Celiakii z krve stanovením protilátek ke tkáňové transglutamináze (tTGA), endomysiu (EmA) a gliadinu (AGA) samozřejmě přesněji diagnostikuje biochemická laboratoř. Tento krevní odběr provádí praktický lékař. Popřípadě je možné obrátit se jako samoplátce přímo na laboratoř. Např. Synlab (www.synlab.com, 800 800 234) měří hodnoty gliadinu za 355 Kč, IgA za 158 Kč, EMA za 226 Kč apod. Samoplátce hradí navíc ještě 50 Kč za odebrání vzorku.

Biopsie V případě pozitivního výsledku se obvykle ještě přistupuje k enterobiopsii, při níž je nemocnému gastroenterologem odebrán malý vzorek tenkého střeva.

Lepek jako neurotoxin

Dětský gastroenterolog Rodney Ford byl ve své praxi překvapen ohromným počtem pacientů reagujících na gluten a zaskočen širokou škálou jejich příznaků. Ale jak může lepek způsobit takové zdravotní obtíže tolika lidem a v tolika různých projevech? Po deseti letech studia konkrétních případů došel k vysvětlení:

Jde o neurologický problém. Gluten je totiž neurotoxin. Narušuje nervové dráhy organismu a postupně poškozuje mozek a nervy těch, kdo jsou na něj citliví. Zdaleka nejen ti, kterým byla diagnostikována celiakie.

„Každý z orgánů v těle disponuje nějakou formou mozkové nebo nervové kontroly,“ vysvětluje doktor Ford. „Lepek může narušit citlivá nervová vlákna, která kontrolují funkci střev. Jejich selhání následně vede ke všem těm zažívacím potížím, které už byly pečlivě popsány. Gluten ale navíc může přímo ovlivňovat funkci mozku, vedoucí k primárním neurologickým příznakům často doprovázejícím přecitlivělost na lepek. Proto se po přechodu na bezlepkovou dietu zlepšuje stav lidí s roztroušenou sklerózou nebo Downovým syndromem.

Několik let po doktoru Fordovi potvrdila gluten jakožto potenciální neurotoxin i studie doktora Mariose Hadjivassilioi a jeho týmu. Soustředil se v ní na pacienty, kteří nevykazovali příznaky celiakie, ale nervového poškození. A nalezl souvislost mezi tzv. idiopatickou neuropatií (tj. poškození nervů z neznámé příčiny) a přítomností genů glutenové intolerance (HLA-DQ).

Náš tip
1. Biocard Celiac Test, 450 Kč, www.lekarna.cz
2. Xeliac Test PRO, Personal Diagnostics, 331 Kč, www.elisabeth.cz

Sdílet na sociálních sítích:

Mohlo by Vás zajímat