Názor odborníka

Názor odborníka

Zázračné léky a problém, který nikoho nezajímá.

Každý nový lék je nadějí pro pacienty a vítaným pomocníkem pro lékaře. Nejinak tomu bylo i v případě Vioxxu, určeného k léčbě bolestivých kloubních onemocnění. Jeho uvedení na trh provázela sláva, na jakou se jen tak nezapomíná. Pražské kongresové centrum bylo počátkem prosince 2000 medicínskými celebritami i reprezentanty farmaceutických firem nabité k prasknutí. Scénář byl bezchybný, občerstvení bohaté. Ale dříve, než na ně přišel čas, dozvěděli se lékaři o tom, že dosud běžně užívané léky proti kloubní bolesti, nesteroidní antirevmatika, nejsou ani zdaleka tak neškodné, jak se donedávna tvrdilo. Dokonce je tomu právě naopak: podle řady představených zahraničních studií bylo vážné poškození zažívacího ústrojí zjištěno u 94 procent pacientů užívajících dlouhodobě aspirin a u 71 procenta pacientů léčených ibuprofenem.

Aby špatných zpráv nebylo málo, dozvěděli se přítomní, že vřed způsobený tímto typem léků bývá, na rozdíl od vředů z jiné příčiny, dlouho klinicky němý a jeho prvním projevem bývá až masivní krvácení. Naštěstí je tu Vioxx. V jeho vývoji se farmaceutické firmy předháněly od roku 1992. Rodil se za velkých bolestí. Výsledek stál ovšem za to. Na celé čáře porazil ibuprofen, diklofenak i paralen. Četnost výskytu poškození zažívacího traktu se u pacientů, kteří jej užívali, dokonce významněji nelišila od těch, kteří užívali placebo, tedy přípravek, který žádnou účinnou látku neobsahuje. Jen drobný mráček na chvíli zahalil sluncem prozářenou oblohu klenoucí se nad novým lékem. Studie provedená u osmi tisíců pacientů s revmatoidní artritidou sice potvrdila, že při užívání Vioxxu je riziko poškození zažívacího traktu oproti původním lékům méně než poloviční, současně ale upozornila na zvýšené riziko infarktu myokardu. Mráček se však podařilo rychle rozehnat. Ukázalo se totiž, že do studie bylo omylem zařazeno několik pacientů, kteří v minulosti již cévní příhodu prodělali, a užívali proto pravidelně nízké dávky aspirinu. Podle zadání však užívání jiných léků nebylo povoleno. Přítomným spadl kámen ze srdce a nic už nemohlo narušit všobecné veselí. Sympozium se zkrátka vydařilo. A protože Státní ústav pro kontrolu léčiv nový lék zaregistroval pro léčbu osteoartrózy už v září 2000, mohl tedy od počátku následujícího roku zaplavit pulty lékáren po celé republice. Kampaň, která provázela jeho uvedení na náš trh, byla vskutku impozantní. Odborné časopisy přinášely články poukazující na skvělé zkušenosti s jeho používáním, reklama nešetřila chválou: „Svět úlevy od bolesti se změnil… Vioxx. První jedenkrát denně aplikovaný COX-2 specifický inhibitor… Skutečně jednou denně… Silný. Snadný… Úspěšný.“

A svět se skutečně změnil. Pod tlakem všudypřítomné agresivní reklamy se lékaři velice rychle naučili novinku předepisovat, pacienti ochotně užívat.
Uplynuly necelé čtyři roky a začalo se psát druhé dějství. V září 2004 spatřila světlo světa studie uvádějící, že Vioxx už po osmnácti měsících užívání výrazným způsobem zvyšuje riziko srdečního infarktu a cévních mozkových příhod. Ještě tentýž měsíc byl stažen z trhu, na veřejnost ale pronikly zprávy, že o nežádoucích účincích léku jeho výrobce, farmaceutický gigant Merck, věděl už nejméně od roku 2000. Zveřejnění těchto informací zasadilo důvěryhodnosti farmaceutického průmyslu tvrdý úder. Podle Davida Grahama z amerického Úřadu pro potraviny a léky (FDA) má Vioxx na svědomí 89 až 139 tisíc Američanů. Ve studii zveřejněné v lednu 2005 v lékařském časopise Lancet doktor Graham tvrdí, že lék jim přivodil smrt, nebo těžké škody na zdraví. Lék totiž v USA a dalších zemích užívalo více než dvacet milionů lidí, pěti tisícům pacientů byl ordinován i v Česku.

Podle agenturních zpráv je v této chvíli v různých zemích světa podáno přes čtyři tisíce žalob vůči jeho výrobci. Velkou pozornost proto vyvolal výrok texaského soudu uplynulého týdne, který uložil farmaceutické firmě zaplatit 253 milionů dolarů odškodného vdově po muži, který podle porotců zemřel právě v důsledku užívání Vioxxu.
Mesaliance lékařských špiček a farmaceutických firem, které se ochotně ujaly jejich vzdělávání, rodí defektní potomstvo. Jde o hluboce zakořeněný problém, který ministerstvo, zdravotní pojišťovny i Česká lékařská komora dlouhodobě ignorují. Nezdá se, že by existovala vůle na tomto stavu cokoliv měnit. Soukolí medicínsko-famaceutického komplexu tak dál nezadržitelně drtí základní etické principy humánní medicíny a přizpůsobuje je svým potřebám. Péče o zdraví již není cílem, nýbrž záminkou pro uspokojování ekonomických zájmů vlivných podnikatelských skupin. V poště jsem objevil pozvánku na prezentaci nového léku proti hypertenzi. Koná se v hotelu Diplomat, pořádající farmaceutická firma slibuje bohaté občerstvení a pestrý společenský program.

MUDr. Jan Hnízdil je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Deset let vedl rehabilitační oddělení Fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V současné době pracuje v Centru komplexní péče v Dobřichovicích u Prahy, kde se věnuje komplexní, psychosomatické medicíně. Je autorem či spoluautorem řady odborných článků a publikací. Tento sloupek vyšel v roce 2007 v Lidových novinách a následně v autorově knize Mým marodům (Nakladatelství Lidové noviny, 2010).

Sdílet na sociálních sítích:

Mohlo by Vás zajímat