MEDITACE LÉČÍ TĚLO I MYSL

Meditace už se dávno nepovažuje za výsadu buddhistických mnichů nebo indických jogínů. Stále více lidí po celém světě objevuje její blahodárnou sílu. Ulevuje od deprese, zvyšuje odolnost vůči stresu, pomáhá při bolesti... Výzkumy špičkových vědeckých pracovišť přinášejí každý měsíc nové důkazy, že Meditace léčí a zdá se být nadějným kandidátem na zpomalení stárnutí.

meditaceCo je meditace?

Je to určitý trénink pozornosti, který vede ke kultivaci mysli. Tai-či, čchi-kung, meditace všímavosti nebo milující laskavosti, zpívání manter... Uvedené příklady meditačních technik se různě liší, ale v zásadě mají jedno společné. Člověk se při nich učí udržovat pozornost v přítomném okamžiku, koncentrovat se na danou činnost nebo si všímat procesů v mysli a těle.  

Využití meditace

Meditace lidem pomáhá ke zklidnění, zlepšení intuice, kreativity a k větší emoční vyrovnanosti. Cítíme se díky ní lépe a stresové situace dokážeme zvládat s větším klidem. Není tedy divu, že se meditační trénink poskytuje už i na univerzitách nebo ve firmách světového formátu. Avšak nejen to. Hlavně ve zdravotnictví pozorujeme
v tomto směru obrovský rozmach. Lékaři, neurovědci i biochemici nestačí žasnout nad všemi léčivými účinky tohoto prastarého lidského umění.

Všímavost: přirozené antidepresivum?

V posledních letech se v lékařském prostředí nejvíce mluví o meditaci všímavosti, známé pod anglickým názvem Mindfulness meditation.

Co je Mindfulness?

Základem všímavosti je záměrné udržování pozornosti v přítomném okamžiku. Všímáme si našich myšlenek, postojů, pocitů a vnímáme prožitky v těle. Vše s laskavostí pozorujeme, ale neposuzujeme. Všímavost se dá cvičit jak při běžných denních aktivitách, tak při meditačním tréninku. Meditace všímavosti pochází z buddhistické tradice, kde se setkáváme také s termínem meditace vhledu.  

Mindfulness programy pomáhají pacientům např. při léčbě těchto onemocnění:

  • deprese
  • vysoký krevní tlak
  • rakovina
  • kardiovaskulární onemocnění
  • diabetes
  • poruchy imunitního systému
  • lupénka
  • astma
  • fibromyalgie
  • AIDS

Meditace všímavosti ve zdravotnictví

Principy meditace všímavosti rozšířil na Západě mezi laiky a odborníky ve zdravotnictví americký vědec Jon Kabat-Zinn. V roce 1979 představil na Univerzitě v Massachusetts svůj léčebný program MBSR (Mindfulness Based Stress Reduction), původně vyvinutý pro pacienty s chronickou bolestí.
Ukázalo se, že je účinný nejen při léčbě deprese, úzkosti či nespavosti, ale také pomáhá při léčbě různých psychosomatických onemocnění. V některých zemích (např. v Německu) ho i hradí zdravotní pojišťovny.

  • MBSR - Je 8týdenní program založený na meditaci všímavosti s prvky hatha jógy a techniky mentálního skenování těla.
  • MBCT - Je program odvozený z MBSR, doplněný o prvky kognitivní terapie. Je doporučen kupř. jako prevence návratu deprese.

Skvělé výsledky s léčbou lupénky

V roce 1998 publikoval vědecký tým z Massachusetts pod vedením doktora Kabat--Zinna úžasná zjištění v časopise Psychosomatic Medicine. Několik desítek pacientů s lupénkou, kteří měli podstoupit pravidelné světelné terapie (záření UVB nebo PUVA), bylo náhodně rozděleno do dvou skupin. Jedné skupině pouštěli během pravidelných léčení v soláriu audionahrávky s řízenou meditací všímavosti. U pacientů, kterým se přehrávalo meditační CD, se lupénka hojila téměř 4krát rychleji!*
*https://www.psoriasis.org/advance/can-quieting-mind-quiet-psoriasis-mindfulness-meditation

3 otázky pro…
Jan Burian, PhD. Psychoterapeut, lektor kurzů všímavosti a spoluautor prvního neurovědeckého výzkumu meditace všímavosti v Čechách

Čím se zabýval první výzkum meditace u nás?
„V roce 2013 tým pod vedením neurologa Oldřicha Vyšaty vyšetřoval aktivitu mozku při meditaci pomocí signálu EEG. Zjistilo se, že je možné s vysokou mírou přesnosti odlišit zkušené meditující od nemeditujících. Liší se ve vzájemné závislosti aktivity různých částí mozku. Dále se zjistilo, že entropie EEG signálu u meditujících je nižší. To může naznačovat, že při meditaci je méně signálů, které ruší synchronizaci částí mozku.“

Probíhá teď nějaký další výzkum meditace tady v Čechách?
„Další studii připravujeme ve spolupráci s nemocnicí Sv. Anny v Brně. Zajímají nás účinky meditace všímavosti u starších lidí s poruchami paměti. Na tuto skupinu pacientů se zatím zaměřila pouze jedna zahraniční studie, takže je šance, že objevíme něco skutečně nového. Jinak má ale Česká republika co dohánět, a to jak ve výzkumu meditace, tak i v jejím využití ve zdravotnictví.“

Jak dlouho a jak často se musíme meditaci věnovat, abychom pocítili její účinky?
„V průběhu kurzů všímavosti meditujete 30–45 minut denně po dobu osmi týdnů. V současné době existují již stovky studií, které prokazují, že v průběhu kurzu dochází jak ke zlepšení subjektivního stavu účastníků, tak i k objektivně měřitelným změnám v mozku.“

meditaceMeditace pozitivně ovlivňuje mozek

Vědci se hodně zaměřují na to, jak meditace mění strukturu a funkci mozku. Ukazuje se, že meditační trénink udržuje mozek v dobré kondici. Výzkumníci tedy vidí její přínosy například v prevenci neurodegenerativních chorob.

Zkušení meditující mají… 

… silnější mozkovou kůru
V roce 2005 přišli s tímto tvrzením harvardští neurovědci. Porovnali MRI snímky 20 účastníků s dlouhodobou praxí meditace vhledu (vychází ze všímavosti) s 15 kontrolami lidí bez meditační zkušenosti. Pravidelní meditující měli silnější mozkovou kůru v některých oblastech. Také hrála roli délka meditační praxe.

„Zjistili jsme například, že v jednom místě přední mozkové kůry na tom byli 50letí meditující stejně jako 25letí. Stářím se mozková kůra ztenčuje. Dlouhodobá meditační praxe by tak mohla tento proces zpomalit a také ochránit mozek před neurodegenerativním onemocněním,“ říká vedoucí výzkumného týmu doktorka Sara Lazar.*

*http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1361002/

… již po 8 týdnech
Další poznatky harvardského týmu uveřejnil v roce 2011 časopis Psy-chiatry Research. Pro výzkum si tentokrát zvolili účastníky bez předchozí meditační praxe. Část z nich nechali projít 8týdenním programem MBSR a zkoumali, jak se u nich změnila koncentrace šedé mozkové hmoty.

Účastníci MBSR měli už po těchto dvou měsících větší množství mozkové hmoty v 5 oblastech. Šlo o místa, která se podílejí na učení, paměti, regulaci emocí, sebeuvědomění, zaujímání postojů či empatii.

*http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3004979/

Vliv meditace na neuroplasticitu mozkové hmoty prokazují i četné metastudie.

Meditace jako elixír mládí?

Meditujícím zjištěn nižší biologický věk
Vliv transcendentální meditace na stárnutí se rozhodl zkoumat americký vědec Robert Keith Wallace. V roce 1982 jeho poznatky vydal časopis Journal of Neuroscience: Lidé s průměrným věkem okolo 50 let, kteří déle než 5 let pravidelně meditují, mají o 12 let nižší biologický věk, než je jejich věk skutečný.*
    
*http://www.naturalnews.com/028157_meditation_longevity.html

Zjištěna větší aktivita telomerázy u meditujících
Časopis Psychoneuroendocrinology vydal v roce 2010 publikaci, která šokovala vědeckou obec.  V pilotní studii, provedené výzkumným týmem profesorky Blackburn, byla účastníkům po 3měsíčním meditačním ,,retreatu” zjištěna o 30 % větší aktivita telomerázy ve srovnání s nemeditujícími kontrolami. *    

*http://www.elephantjournal.com/2014/11/nobel-prize-winner-shows-that-meditation-significantly-slows-aging/

Zpomaluje stárnutí?meditace

Stres hraje klíčovou roli v procesu stárnutí. Jestliže meditací ovlivníme reakci na stres, můžeme ovlivnit i proces stárnutí? „Není náhoda, že zkušení meditující žijí tak dlouho a vypadají tak mladě,“ říká doktorka Eva Selhub, autorka a lékařka z Benson-Henry Institutu v Massachusetts, která je přesvědčená, že to možné je.

Meditace a telomery

Moderní věda považuje za spolehlivý ukazatel biologického věku telomery. Tyto ,,ochranné čepičky” na koncích chromozomů se s věkem zkracují. ,,Výzkumy ukazují, že chronický stres je spojen s kratší délkou telomér,” tvrdí profesorka Elizabeth Blackburn, která dostala Nobelovu cenu za objev telomerázy - enzymu, který zajišťuje obnovu telomer. Je přesvědčena, že právě meditace je nadějným kandidátem pro obnovu telomer.  

Lék proti stresu

Ukazuje se, že meditace snižuje hladiny stresového hormonu kortizolu a naopak zvyšuje množství spánkového hormonu melatoninu. Také posiluje imunitní systém a pozitivně působí na další stresové parametry, jako třeba na krevní tlak.

Zdroje: https://www.washingtonpost.com/news/inspired-life/wp/2015/05/26/harvard-neuroscientist-meditation-not-only-reduces-stress-it-literally-changes-your-brain/, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3004979/, http://www.mindfulnesscds.com/, http://www.yi-yuan.net/About/pdf/Tang_1426855548_1%20-final.pdf, http://www.mindful.org/the-science-of-mindfulness/, http://www.researchgate.net/publication/259263009_The_Neurobiology_of_Meditation_and_Mindfulness, https://goamra.org, http://praveted.info, http://www.mbsr.cz

 

Sledujte nás na Facebooku: www.facebook.com/healthbeautycz

Sledujte nás na Instagramu: www.instagram.com/health_and_beautycz

Tags: meditace, co je meditace, využití meditace, mindfulness, meditace léčí, meditace ovlivňuje mozek, meditace jako elixír mládí, telomery, lék proti stresu

NYCE 1140x100 2