MOZEK POD LUPOU - JABLKO NEPADÁ DALEKO OD STROMU

Geny, inteligence, prostředí či správná výživa. To vše vědci zkoumajív souvislosti s naším mozkem, aby zodpověděli otázku, zda je možné, že se někdo narodí s geniálním mozkem a ostatní jsou už při narození odsouzeni k průměrnosti.

jablko nepadá daleko od stromu1. Příroda, nebo výchova?

Studie s dvojčaty ukázaly, že prostředí při vývoji dětí hraje velkou roli, největší výbavou inteligence je však genetika. Otázkou zůstává, které geny nejvíce inteligenci ovlivňují. Tým vědců se chopil zkoumání a odhalil, že některé informace ze starých výzkumů nejsou přesné, kvůli použití zastaralé technologie. Nové studie ukazují na pravděpodobnost, že inteligence není spuštěna konkrétním genem, ale interakcí mezi několika různými geny a prostředím.

Vedoucí výzkumník prof. Christopher Chabris poukazuje na to, že stejně jako u jiných fyzikálních vlastností, jako je např. výška, mají tisíce genů souvislost právě s inteligencí. Novodobá technologie pokračuje ve vývoji, aby bylo jasnější, které geny zvyšují inteligenci a zda má na ni větší vliv příroda, či výchova.

2. Význam živin pro vývoj mozku

Vývoj mozku se dělí na dva procesy, RŮST A ZRÁNÍ. Růst mozku začíná během druhého trimestru těhotenství a je nejrychlejší v průběhu prvních dvou let života. Největší počet mozkových buněk (neuronů) je vytvořen před porodem. Po porodu se nárůst buněk zpomalí a buněčné dělení končí kolem druhého roku života jedince. Mozek váží kolem 400 g u novorozence a dosáhne 1 300 až 1 400 g u dospělých. U dětí lze duševní vývoj sledovat na základě osvojení si nových poznatků. Postupně pozná své blízké a učí se mluvit, lézt, chodit, běhat atd. Duševní vývoj a fyzický vývoj mozku jsou s tím spojené. Aby došlo ke správnému duševnímu vývoji, musí mozek dobře fungovat. Nejen tělo, ale i mozek roste, a proto potřebuje specifické živiny. Strava by tedy měla být pestrá a vyvážená.

Jód
K tvorbě thyroidních hormonů (thyroxin a tri-iodothyronin), nezbytných pro růst a vývoj mozku.

Glukóza
Hlavní zdroj energie mozku. 
Mozek tvoří jenom 2 % tělesné hmotnosti (1,3 kg), ale spotřebuje 20–25 % z tělesné potřeby energie. Vzhledem k omezené schopnosti organismu skladovat energii je tak mozek závislý na jejím neustálém přísunu. Důležitým stavebním prvkem mozku jsou také bílkoviny.

Železo
Potřeba v procesu myelinizace (postupné vytváření obalů nervových spojů), při syntéze a metabolismu neurotransmiterů a pro vázání kyslíku v krevních buňkách – důležité pro okysličování mozku.

význam živin pro vývoj mozkuTuky
Tvoří 50 až 60 % sušiny mozku, z toho kolem 35 % jsou polynenasycené mastné kyseliny (ALA, AA, DHA). Ty ovlivňují pružnost a integritu buněčné membrány a vlastnosti, které umožňují proces neurotransmise. Polynenasycené mastné kyseliny s delším uhlovodíkovým řetězcem jsou nezbytné pro úplný a rychlý přenos nervových signálů od jednoho neuronu k druhému. DHA je často nazývána základním stavební prvkem mozku a je také ve větším množství obsažena v sítnici. ALA je esenciální mastná kyselina potřebná pro normální tělesný růst a vývoj.

Vitaminy B1, B2,  B6, B12 a kyselina listová
Nezbytný podpůrný faktor pro syntézu a metabolismus neurotransmiterů. Uplatňují se rovněž v rámci energetického metabolismu mozku. Vitaminy B12 a kyselina listová jsou důležité při tvorbě axonů a při jejich myelinizaci. Vitamin B1 je důležitý pro přenos signálů přes nervovou soustavu. Nedostatek kyseliny listové v těhotenství vede k nedostatečnému vývoji nervové trubice. Správná hladina vitaminů B6, B12 a kyseliny listové v krvi je rovněž nutná pro optimální přenos krve do mozku.

Zinek
Klíčový pro strukturu enzymů, potřebný při neurogenezi, migraci neuronů a přenosu impulzů.

„CHYTRÝ“ LÉK
Modafinil (Provigil) napomáhá léčení narkolepsie a užívají ho i lidé, kteří potřebují zvýšit energii a dostat mozek do maximálního výkonu s minimálním spánkem.

3. Genetika a návykové chování

Mozek má od přírody naprogramováno hledat slast na základě dopaminu. Pokud mu tento neurotransmiter slasti nepřichází přijatelnou metodou, např. pocitem zadostiučinění, štěstím z práce či soukromí, hledá si jinou cestu, jak získat dostatek dopaminu. Tím může být např. štěstí z výhry v loterii či z hracích automatů, kdy se zvýšení dopaminu vylučuje díky pozitivním a nečekaným událostem.

Tato metoda gamblerství je však silně návyková, stejně jako alkoholismus, kokainismus, kouření i přejídání. Na základě genetických výzkumů bylo zjištěno, že určité mutace genů v mozku predisponují některé osoby k neobvykle vysoké slasti právě díky návykovému chování.

 

Sledujte nás na Facebooku: www.facebook.com/healthbeautycz

Sledujte nás na Instagramu: www.instagram.com/health_and_beautycz

Tags: mozek pod lupou, genetika, stravování ovlivňuje mozek

NYCE 1140x100 2