ROZHOVOR - BOHDAN POMAHAČ

Nejen neustálé vzdělávání se a obrovské pracovní nasazení stojí za úspěchy jednoho z našich nejlepších plastických chirurgů MUDr. Bohdana Pomahače. Jeho revoluční metody v rekonstrukční plastické chirurgii zná téměř celý svět. Jak se ale staví ke každodenní kosmetické chirurgii a jak se dívá na některé české nešvary?

bohdan pomahač plastický chirurgSpecializujete se jen na rekonstrukční chirurgii, nebo děláte i běžné plastické operace?
Dělám v podstatě všechno. Od kosmetických věcí přes rekonstrukce hlavy, krku, prsu, popáleniny, traumata. Jen poměrně málo dělám takové ty běžné operace ruky. Jsou zatím součástí spíš mého tréninku. To už je zase trochu jiný směr, do kterého se příliš často nepouštím.

Dokážete říct, jaké jsou momentálně v Americe největší trendy?
Obecně je trend směrem k minimálně invazivním procedurám. Takové ty agresivní operace, které jsou spojeny s dlouhodobou rekonvalescencí, kdy musí být člověk mimo práci, přestávají být až tak lákavé. I když, po pravdě řečeno, mají zcela jistě největší efekt na celkový výsledek. Ale myslím, že trend méně invazivních procedur je jen odrazem toho, že každý má svůj den či týden více nabitý, dovolené je méně, každý pracuje co nejvíc může, takže se to dá v rámci nároků, které na nás klade společnost a zaměstnavatel, nějak očekávat.

Bylo období, kdy si ženy hodně nechávaly zvětšovat prsa, jak je to nyní? Jaké jsou nejčastěji požadované zákroky?
Z hlediska Spojených států je stále na prvním místě liposukce, co se týče množství procedur. Na druhém pak zmíněné zvětšování prsou. Tyto dva zákroky vedou možná už tak deset patnáct let, co to sleduji. Jsou vždy první v četnosti, ale přibývá například i kosmetických zákroků na mužích. To je trend, který se objevuje ale až teď, v posledních pěti deseti letech. A pak jsou samozřejmě ty minimálně invazivní zákroky, jako je botox, dermální výplně, plazmaterapie apod.

Co se týče liftingu, jsou nějaké nové techniky v této oblasti?
Víte, je celá řada zajímavých nových technik, ale musí na to být vhodný pacient. Člověk musí mít připravený repertoár operací, které správně přiřadí k tomu správnému problému. Takže pokud přijde žena, které je čtyřicet a chce něco zlepšit, tak je ten přístup samozřejmě úplně jiný, než když přijde žena, které je pětašedesát a nikdy na ničem nebyla.

V Česku se v posledních letech objevuje takový nešvar, že tu spoustu zákroků dělají lidé, kteří na to nemají vůbec oprávnění. Například botox se občas píchá i v kdejakém kosmetickém salonu. Je tohle v Americe lépe kontrolované?
Z toho, co slyším, bych řekl, že je to určitě lépe kontrolované než v Čechách. Rozhodně se dějí  věci, které by možná člověk čekal u dermatologů, ale dějí se i v rukách dentistů, a dokonce primárních lékařů, což mi přijde, že také není úplně vhodné. I když... Když se to člověk dobře naučí, tak je to asi schopný dělat.

Dělal jste několik náročných operací, u kterých byly přítomné i kamery. Měl jste někdy strach, že se to nemusí povést?
Ano, zejména když jsme dělali první transplantaci obličeje a byly tam kamery, tak to jsem měl obavy, že to bude velký průšvih v národním přímém přenosu. A toho se člověk tak nějak nemůže zbavit, protože jsme tehdy skutečně nevěděli, co se může stát. Ale v každém případě to všechno bylo připravené tak dobře, že jsem si říkal, že kdyby došlo k tomu nejhoršímu, tak si myslím, že to ti lidé přece musí být schopní pochopit.

A postupem doby jste si už zvykl na ten mediální rozruch?
Určitě. Člověk si zvykne na všechno. Už nejsem tak nervózní z rozhovorů a věcí, co se dějí, a je to svým způsobem neuvěřitelná pocta, že mají lidé vůbec zájem se se mnou o něčem bavit.

Jak dlouho zatím trvala vaše nejdelší operace?
Nejdelší jsou určitě transplantace. Pokud si vzpomínám, ta opravdu nejdelší trvala čtyřiadvacet hodin. Ale k tomu musíte přidat fakt, že noc před tím už se dávají věci do pohybu, mnohdy se cestuje. Takže ta operace 24 hodin je pro toho příjemce, ale my jsme třeba začali už o osm hodin dříve na dárci, takže ta celková doba může být klidně i třicet šest hodin, kdy je člověk v maximální koncentraci.  

Staráte se o zdraví jiných, jak vy sám pečujete o své zdraví?
Vitaminy nejím. (smích) Snažím se být co nejvíc aktivní. Všichni máme pocit, že toho pohybu může být víc, a stejně tak i já. Lidé se mě často ptají, jestli třeba doma pletu, dělám něco s rukama, hraju na klavír, tak to ne, nedělám nic takového. Spíš se můj volný čas točí převážně kolem rodiny. Spoustu věcí, jako hraní tenisu, lyžování apod., děláme společně.

Dokážete si představit, že byste se vrátil sem do Čech a dělal plastického chirurga tady?
Tak já myslím, že je to určitě možné, že se to někdy stane. Po pravdě řečeno, nechodí mi řady nabídek, ze kterých 
bych musel vybírat, takže momentálně dělám to, co mě baví. Všechno jde dobře kupředu, zajímají mě celé řady nových věcí. Nejsem si jistý, že teď by byla úplně ta správná doba, ale určitě, pokud někdo s něčím zajímavým přijde, tak to zvážím.

Čím mě překvapil: Bez nadsázky patří mezi nejlepší plastické chirurgy světa, přesto není ani trochu namyšlený. Za celý rozhovor nedal ani jednou najevo, že by byl něco víc. Ba naopak skromně přiznal, že je mu ctí, že se o něj lidé zajímají. Pojďme si říct, tohle se v Česku zas až tolik nevidí. Svým milým, slušným a vstřícným chováním mě opravdu okouzlil a nebojím se říct, že by si z něj řada jeho českých kolegů měla vzít příklad.

Bohdan Pomahač je český plastický chirurg žijící v Bostonu. Narodil se 8. března 1971 v Ostravě.

Vedl tým provádějící první úplnou transplantaci obličeje ve Spojených státech amerických, která byla zároveň celosvětově teprve třetí. 
Před několika měsíci provedl v bostonské nemocnici také unikátní transplantaci horních končetin. Na jubilejním 20. vzdělávacím sympoziu plastické a rekonstrukční chirurgie v ČR získal letos cenu Nadačního fondu Neuron za přínos světové vědě.

 

Sledujte nás na Facebooku: www.facebook.com/healthbeautycz

Sledujte nás na Instagramu: www.instagram.com/health_and_beautycz

Tags: bohdan pomahač

NYCE 1140x100 2